Bezriziková výnosnost: Svenssonova metoda

Svenssonova metoda slouží k odhadu bezrizikové výnosové míry jako jedné složky diskontní míry pro výnosové oceňování podniku. Pomocí této metody jsou z aktuálních tržních dat o německých státních dluhopisech odvozovány spotové míry. Spotové míry odstraňují některé nedostatky výnosu do doby splatnosti státních dluhopisů jako nejobvyklejšího typu výnosnosti používaného pro odhad bezrizikové výnosnosti. Použití spotových úrokových měr odvozených z relativně málo rizikových instrumentů umožňuje, abychom nemuseli pracovat s předpokladem, že výnosové křivky jsou ploché. Existence plochých výnosových křivek je důležitým předpokladem pro správnost použití výnosu do doby splatnosti dlouhodobých státních dluhopisů. Použití diferencovaných bezrizikových výnosových měr je již několik let obvyklé v německy hovořících zemích jako doporučený postup pro znalce oceňující podniky. Proto se domníváme, že by Česká republika měla následovat.

Výhodou Svenssonovy metody z praktického hlediska je skutečnost, že parametry funkce pro výpočet spotových měr uveřejňuje na svých internetových stránkách Deutsche Bundesbank. Jedná se ale jen o prvotní vstupy, ze kterých je třeba provést návazné výpočty spotových měr.

Podrobnější výklad k problematice odhadu bezrizikových výnosových měr a Svenssonovy metodě je například v těchto publikacích:

• Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy (1. nebo 2. vydání). Praha, Ekopress 2011 nebo 2018, kap. 10.
  Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku pro pokročilé – hlubší pohled na vybrané problémy (3. vydání). Praha, Ekopress 2023, kap. 10.
• Mařík, M. – Maříková, P.: Odvozování bezrizikové výnosové míry z tržních dat pomocí Svenssonovy metody. Časopis Odhadce a oceňování majetku č. 4/2012, str. 67-79.

Abychom zavedení Svenssonovy metody v České republice ulehčili a učinili tuto metodu přístupnou pro širší znaleckou obec, připravili jsme tabulky s výnosnostmi, které lze přímo použít jako bezrizikové výnosové míry. Jedná se o tabulky v Excelu, které mají dva listy:

1. Na prvním listu jsou diferencované úrokové míry pro jednotlivé roky první fáze. Tyto míry byly získány ve dvou krocích, kdy nejprve byly pomocí Svenssonovy funkce dopočteny spotové míry a ve druhém kroku byly tyto spotové míry přepočteny na míry termínové. Zdůrazňujeme proto, že v tabulce jsou uvedeny již přímo termínové míry, které platí vždy od začátku do konce příslušného roku a lze je tedy kombinovat s rizikovými přirážkami také diferencovanými pro jednotlivé roky. Uvedené míry odrážejí aktuální situaci na německém kapitálovém trhu k uvedenému datu a jsou to míry pro jednotlivé roky v rozmezí od 1 do 30 let do budoucnosti od uvedeného data.
2. Na druhém listu jsou zprůměrované termínové míry, které mohou být použity jako odhad bezrizikové výnosnosti pro druhou, resp. třetí fázi. Jsou počítány jako geometrický průměr z termínových výnosností od daného roku až do roku 30. Lze tedy z nich vybírat podle délky první fáze v konkrétním případě.

Příklad použití:

Datum, ke kterému má být podnik oceněn, je 3. 1. 2011. Oceňovatel má plán pro výnosové ocenění sestaven na 7 let. Ze souboru za leden 2011 vybere na prvním listu tabulky pro jednotlivé roky první fáze tyto bezrizikové výnosnosti k 3.1. 2011: 0,53%; 1,14%; 1,99%; 2,78%; 3,43%; 3,90%; 4,24%. Pro výpočet pokračující hodnoty, která bude zahrnovat roky 8 až nekonečno, pak může použít z druhého listu tabulky bezrizikovou výnosnost 3,77 %, která je vypočtena jako geometrický průměr z termínovaných měr pro roky 8 až 30.

Soubory Excel ke stažení: