1FP426

Znalectví v ekonomických oborech

Předmět doplňuje odborné předměty, které poskytují znalosti a dovednosti v samotném oceňování podniku a jeho majetku, o tzv. znalecké minimum, tj. o problematiku související s výkonem činnosti soudního znalce. Je tak velmi vhodným doplněním pro ty studenty, kteří předpokládají, že by se po získání dostatečné praxe věnovali oceňování podniku nebo výkonu znalecké činnosti v jiném ekonomickém odvětví právě jako soudní znalci.

Základní informace o předmětu ke stažení (1FP426_znalectvi_zakladni informace_o předmětu)

Podklady pro přednášky – harmonogram

Předpisy regulující výkon znalecké činnosti v ČR

Zákonné předpisy

Další regulatorní dokumenty

Návrh nové právní úpravy

Zajímavá soudní rozhodnutí

Výkon znalecké potažmo jiné expertní činnosti, jejíž výstupy jsou využívány v rámci sporů, je dobré inspirovat zajímavými soudními rozhodnutími, resp. usneseními. Studium takových rozhodnutí může posílit jistotu znalce / experta při výkonu jeho činností.

V této sekci naleznete průběžně doplňovaný seznam soudních rozhodnutí (nejen z České republiky), které dle našeho názoru stojí za studium. K jednotlivým rozhodnutím uvádíme stručný komentář, resp. právní větu pro snadnější orientaci v jednotlivých textech.

1. Usnesení Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu ČR a dalších soudů v oblasti výkonu znalecké činnosti

2. Judikáty tvořící tzv. “Daubert Standard”

Tento standard definovaný a užívaný při posuzování přípustnosti odborného důkazu před soudy v USA zavedl relativně jednotný postup, jímž se ověřuje, zda předložený např. znalecký či jiný expertní posudek byl zpracován jeho autorem nezávisle a odborně, spolehlivými postupy a metodami a tudíž jen lze připustit jako důkaz. Jinými slovy definuje kritéria pro zpracovatele a postup zpracování expertních posudků.

Užitečné webové stránky

Poučení pro osoby vstupující do jednací síně soudu

Při vstupu do jednací síně a během celého pobytu v ní musí být pokrývka hlavy sejmuta. Z této povinnosti platí výjimka jen pro příslušníky ozbrojených sborů, kteří jsou při projednávání věci ve službě, a dále pro ženy v případech, kde to pravidla společenského chování připouští.

Během celého jednání přítomní sedí na svých místech. Klást otázky a vyjadřovat se je možno jen se souhlasem předsedy senátu (samosoudce). K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje, a to i při sebekratším projevu. Slovní projevy musí být hlasité a srozumitelné.

Výrok rozsudku vyslechnou všichni přítomní k výzvě předsedy senátu (samosoudce) ve stoje.

Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane – paní – slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený při jednání vystupuje (např. „pane předsedo, pane přísedící, pane obhájce, pane doktore, paní státní zástupkyně, pane znalče, pane svědku apod.). Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.

Postup soudního jednání ani jeho důstojnost nesmí být žádným způsobem rušeny. Zejména není dovoleno v jednací síni mluvit bez souhlasu předsedy senátu (samosoudce), dále jíst, pít nebo kouřit, a to ani v přestávce.

Jednání řídí předseda senátu (samosoudce), jehož pokynů se musí všichni přítomní podřídit.

Předseda senátu (samosoudce) rozhoduje též o tom, zda je možno v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy z jednací síně. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy. Jestliže by však způsob jejich provádění mohl narušit průběh jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.

Do jednací síně není dovoleno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek, výjimka platí jen pro příslušníky ozbrojených sborů, kteří jsou při projednáváni věci ve službě.


Copyright (C) 2000 - 2017 University of Economics in Prague